Václav Kliment Klicpera

28. dubna 2008 v 14:34 | Administrator |  Osobnosti

Václav Kliment Klicpera
(23.11.1792 - 15.9.1859)

"Vlastenecký divadelník"

V. K. Klicpera
Václav Kliment Klicpera, český prozaik, básník a především plodný dramatik, který se svojí tvorbou zasluhuje o proměnu tzv. rytířských her v historická dramata s vlasteneckým obsahem (a pokládá tak základy novodobé české dramatické tvorby), přichází na svět 23. listopadu roku 1792 v Chlumci nad Cidlinou v rodině krejčího.
V raném mládí se Klicpera učí krejčovskému řemeslu, poté pak řemeslu řeznickému - teprve až jako patnáctiletý pak Klicpera začíná studovat staroměstské gymnázium, po němž pak ještě vystuduje na pražské univerzitě filozofii.
Již za svých vysokoškolských studií hraje Václav Kliment Klicpera ochotnicky divadlo, a to jak ve svém rodišti, tedy v Chlumci, tak i jinde, zároveň se divadlu věnuje autorsky, když píše pro studentský divadelní spolek žertovné divadelní deklamovánky a kratší hry - v roce 1816 má pak v Praze premiéru (ochotnickou) Klicperova první rytířská činohra "Zdeněk ze Zásmuk".
Po absolvování pražské filozofie pracuje Klicpera jako středoškolský, gymnaziální, profesor v Hradci Králové - na tomto místě pak působí až do roku 1846.
V Hradci se Klicpera dále věnuje divadlu - společně s dalšími významnými místními buditeli, např. s J. L. Zieglerem či J. Chmelou, zakládá v Hradci ochotnické divadlo, které je zároveň i hradeckým literárním a kulturním střediskem - z lůna tohoto hradeckého centra pak vzejde později např. hvězda J. K. Tyla.
V roce 1846 Klicpera Hradec Králové opouští a nastupuje jako profesor na akademickém gymnáziu v Praze - jeho žáky se stávají mnozí významní budoucí literáti a umělci, např. V. Hálek, J. Neruda, spisovatel a revolucionář J. V. Frič, A. V. Šmilovský a další.
Za revolučního roku 1848 je Václav Kliment Klicpera zvolen svými studenty za tribuna studentské legie a v roce 1850 je jmenován ředitelem gymnázia - v této funkci ale Klicpera vydrží jen necelé tři roky, za to, že studenti gymnázia vydávají bez souhlasů úřadů studentský časopis (velice aktivním "redaktorem" je především V. Hálek), je v roce 1853 suspendován a penzionován.
Klicpera-umělec je znám básník, prozaik a především jako mimořádně plodný autor divadelních her - z jeho básnické tvorby jsou nejznámější žertovné "Deklamovánky" (1841), humorné veršovánky pro společenskou zábavu s vlasteneckým obsahem, v prozaické tvorbě je pak Klicpera ovlivněn tvorbou W. Scotta, v duchu jehož tvorby píše několik historických povídek, a to např. povídky "Příchod Karla IV. do Čech" (1855), "Král Jan Slepý" (1858), "Věnceslava" (1834) atd.
Zdaleka nejvýznamnější oblastí Klicperovy tvorby je pak tvorba dramatická - Klicpera za svůj život napíše několik desítek her všech žánrů, hry historické, veselohry, frašky, hry s pohádkovými motivy atd.
První Klicperova divadelní hra,hra "Blaník" (1816), v sobě spojuje pohádkový motiv s prvky hry rytířské a vyjadřuje více či méně závažné myšlenky tehdejšího národně obrozeneckého hnutí. Pohádkový a rytířský motiv se pak objevuje i v dalších Klicperových hrách - např. ve hře "Loketský zvon" (1827) a ve hře "Jan za chrta dán" (1829).
Některé Klicperovy hry lze označit za hry loupežnické (mají loupežnický motiv) - jsou to např. hry "Valdek" (1828), "Opatovický poklad" (1843) či "Loupež" (1835).
Nejznámější (a v úpravách dodnes hrané) jsou Klicperovy veselohry, v nichž autor často využívá principu tzv. "kuklení", kdy se postavy vydávají za něco, čím ve skutečnosti nejsou, nebo jsou za někoho jiného svým okolím pokládány - mezi hry, v nichž se Klicpera k principu "kuklení" uchyluje, patří především hra "Bělouši" (1818), hra "Tři hrabata najednou" (1846) a dodnes velmi známá a oblíbená, v úpravách stále hraná, hra "Hadrián z Římsů" (1843).
Známé jsou i Klicperovi frašky, v nichž Klicpera spíše než konflikty postav zpodobňuje jejich charaktery - z Klicperových frašek lze jmenovat např. hru "Divotvorný klobouk" (1821) a hru "Rohovín Čtverrohý" (1830).
Václav Kliment Klicpera je i autorem první české konverzační veselohry, a to veselohry "Každý něco pro vlast" (1833) - touto fraškou se Klicpera vysmívá sobectví některých českých "takyvlastenců", kteří předstírají, že jen z lásky k vlasti na svá bedra berou břemeno veřejných funkcí, ačkoliv to dělají, řečeno s Klicperou, "ze ctižádosti a pejchy..."
Rozvoj českého divadelnictví podporuje Klicpera i vydáváních divadelních her v edici "Divadlo Klicperovo" a v "Almanachu divadelních her".
Jen pro zajímavost - Klicperovu komedii "Veselohra na mostě" (1828) použije v roce 1935 hudební skladatel B. Martinů jako předlohu své stejnojmenné opery.
15. září roku 1859 Václav Kliment Klicpera umírá, jeho pohřeb se pak stává protirakouskou demonstrací českých vlastenců.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.