Václav Kliment Klicpera
(23.11.1792 - 15.9.1859)
"Vlastenecký divadelník"

Václav Kliment Klicpera, český prozaik, básník a především plodný dramatik, který se svojí tvorbou zasluhuje o proměnu tzv. rytířských her v historická dramata s vlasteneckým obsahem (a pokládá tak základy novodobé české dramatické tvorby), přichází na svět 23. listopadu roku 1792 v Chlumci nad Cidlinou v rodině krejčího.
V raném mládí se Klicpera učí krejčovskému řemeslu, poté pak řemeslu řeznickému - teprve až jako patnáctiletý pak Klicpera začíná studovat staroměstské gymnázium, po němž pak ještě vystuduje na pražské univerzitě filozofii.
Již za svých vysokoškolských studií hraje Václav Kliment Klicpera ochotnicky divadlo, a to jak ve svém rodišti, tedy v Chlumci, tak i jinde, zároveň se divadlu věnuje autorsky, když píše pro studentský divadelní spolek žertovné divadelní deklamovánky a kratší hry - v roce 1816 má pak v Praze premiéru (ochotnickou) Klicperova první rytířská činohra "Zdeněk ze Zásmuk".
Po absolvování pražské filozofie pracuje Klicpera jako středoškolský, gymnaziální, profesor v Hradci Králové - na tomto místě pak působí až do roku 1846.
V Hradci se Klicpera dále věnuje divadlu - společně s dalšími významnými místními buditeli, např. s J. L. Zieglerem či J. Chmelou, zakládá v Hradci ochotnické divadlo, které je zároveň i hradeckým literárním a kulturním střediskem - z lůna tohoto hradeckého centra pak vzejde později např. hvězda J. K. Tyla.
V roce 1846 Klicpera Hradec Králové opouští a nastupuje jako profesor na akademickém gymnáziu v Praze - jeho žáky se stávají mnozí významní budoucí literáti a umělci, např. V. Hálek, J. Neruda, spisovatel a revolucionář J. V. Frič, A. V. Šmilovský a další.
Za revolučního roku 1848 je Václav Kliment Klicpera zvolen svými studenty za tribuna studentské legie a v roce 1850 je jmenován ředitelem gymnázia - v této funkci ale Klicpera vydrží jen necelé tři roky, za to, že studenti gymnázia vydávají bez souhlasů úřadů studentský časopis (velice aktivním "redaktorem" je především V. Hálek), je v roce 1853 suspendován a penzionován.
Klicpera-umělec je znám básník, prozaik a především jako mimořádně plodný autor divadelních her - z jeho básnické tvorby jsou nejznámější žertovné "Deklamovánky" (1841), humorné veršovánky pro společenskou zábavu s vlasteneckým obsahem, v prozaické tvorbě je pak Klicpera ovlivněn tvorbou W. Scotta, v duchu jehož tvorby píše několik historických povídek, a to např. povídky "Příchod Karla IV. do Čech" (1855), "Král Jan Slepý" (1858), "Věnceslava" (1834) atd.
Zdaleka nejvýznamnější oblastí Klicperovy tvorby je pak tvorba dramatická - Klicpera za svůj život napíše několik desítek her všech žánrů, hry historické, veselohry, frašky, hry s pohádkovými motivy atd.
První Klicperova divadelní hra,hra "Blaník" (1816), v sobě spojuje pohádkový motiv s prvky hry rytířské a vyjadřuje více či méně závažné myšlenky tehdejšího národně obrozeneckého hnutí. Pohádkový a rytířský motiv se pak objevuje i v dalších Klicperových hrách - např. ve hře "Loketský zvon" (1827) a ve hře "Jan za chrta dán" (1829).
Některé Klicperovy hry lze označit za hry loupežnické (mají loupežnický motiv) - jsou to např. hry "Valdek" (1828), "Opatovický poklad" (1843) či "Loupež" (1835).
Nejznámější (a v úpravách dodnes hrané) jsou Klicperovy veselohry, v nichž autor často využívá principu tzv. "kuklení", kdy se postavy vydávají za něco, čím ve skutečnosti nejsou, nebo jsou za někoho jiného svým okolím pokládány - mezi hry, v nichž se Klicpera k principu "kuklení" uchyluje, patří především hra "Bělouši" (1818), hra "Tři hrabata najednou" (1846) a dodnes velmi známá a oblíbená, v úpravách stále hraná, hra "Hadrián z Římsů" (1843).
Známé jsou i Klicperovi frašky, v nichž Klicpera spíše než konflikty postav zpodobňuje jejich charaktery - z Klicperových frašek lze jmenovat např. hru "Divotvorný klobouk" (1821) a hru "Rohovín Čtverrohý" (1830).
Václav Kliment Klicpera je i autorem první české konverzační veselohry, a to veselohry "Každý něco pro vlast" (1833) - touto fraškou se Klicpera vysmívá sobectví některých českých "takyvlastenců", kteří předstírají, že jen z lásky k vlasti na svá bedra berou břemeno veřejných funkcí, ačkoliv to dělají, řečeno s Klicperou, "ze ctižádosti a pejchy..."
Rozvoj českého divadelnictví podporuje Klicpera i vydáváních divadelních her v edici "Divadlo Klicperovo" a v "Almanachu divadelních her".
Jen pro zajímavost - Klicperovu komedii "Veselohra na mostě" (1828) použije v roce 1935 hudební skladatel B. Martinů jako předlohu své stejnojmenné opery.
15. září roku 1859 Václav Kliment Klicpera umírá, jeho pohřeb se pak stává protirakouskou demonstrací českých vlastenců.