Božena Němcová

11. února 2008 v 10:27 | Administrator |  Osobnosti
Němcová Božena -sebrané materiály
Pro velké množství odkazů, uvádíme všechny na samostatné stránce.
Strucny zivotopis
Božena Němcová
- narodila Vídni jako nemanželské dítě kočího Pankla a služebné Terezie Novotné; dětství prožila v Ratibořicích, kde byli její rodiče zaměstnáni u kněžny Zaháňské
- v 17 letech si vzala za manžela úředníka finanční stráže Němce, který byl velice vznětlivý (problémy v manželství a problémy v zaměstnání), z tohoto důvodu se Němcovi často stěhovali (až na Slovensko)
- v Praze se seznámila s českými vlastenci -Preisová, frič, Havlíček, Erben
- ke konci života se rozvedla s Němcem a umírá v Litomyšli, více méně hladem a vyčerpáním
Dílo:
- nejdříve psala básně (malá úroveň, ale objevuje se v nich její emancipovanost a láska k vlasti)
- souběžně s básněmi psala pohádky, pověsti a báchorky
Národní báchorky a pověsti
- hodně čerpala z lidové slovesnosti, ale materiál upravovala, pro posílení kladné motivace; snažila se vytvořit typy dobrých a ušlechtilých lidí
Slovenské pohádky a pověsti
- snažila se už o původnost
- etnografické studie
Obrazy z okolí domažlického
Články o Slovensku a ze Slovenska
- vytvořila řadu povídek: Chýše pod horami, Dobří lidé, Divá Bára, Karla, Pan učitel, Pohorská vesnice, V zámku a v podzámčí a další
Divá Bára
- ukázka života lidí na vesnici; hlavní hrdinkou je Bára, dcera obecního pastýře
- ukázka lidské pověrčivosti chamtivosti a závisti
Bára - naprosto přirozená, přímočará; dítě přírody
Eliška - vychována civilizací, je opracovaná a bojácná - obě dívky jsou dobré
- Božena Němcová hledá kladné typy
V zámku a v podzámčí
- ukázka světa chudých a bohatých, Němcová věří v nápravu společnosti bohatých
Babička
- nejvýznamnější dílo B. Němcové, díky tomuto dílu řadíme B. Němcovou mezi české realisty
- novela, která hovoří o životě prostých lidí na české vesnice v první polovině 19.století
- velice zidealizované dětství B.Němcové oproti faktům, ke skutečnosti přistupovala romanticky a tvůrčím způsobem
- pozadí děje tvoří popisování života lidí v Ratibořicích. Tyto příběhy se navzájem prolínají a kontrastují v různých souvislostech
- ukázka lidské moudrosti,tolerance a laskavosti (u babičky)
================================================
Dalsi zivotopis
BOZENA NEMCOVA (1820-1862)
Narodila se ve Vidni jako dcera panskeho kociho a ceske sluzky. Detstvi a mladi stravila v kouzelnem ratiborickem udoli. Otec Barunky (divci jmeno Nemcove znela Barbora Panklova) byval v letnich mesicich stolbou na ratiborickem zamku ve sluzbach vevodkyne Zahanske (pani knezny). Ze vsech detskych dojmu zapusobila na malou Barunku nejsilneji jeji babicka, Magdalena Novotna. Jiz v sedmnacti se na natlak matky provdala za urednika financni straze Josefa Nemce. Nemec byl v dobe snatku dvakrat starsi nez mladicka nevesta. Patril k uvedomelym vlastencum a pro sve narodni citeni nebyl obliben u svych predstavenych a byl take casto prekladan z mista na misto. Manzelstvi od zacatku nebylo stastne, nebot se v nem setkaly dve povahy naprosto odlisne. Za pobytu v Praze v letech 1842-1845 poznala Nemcova prazskou vlasteneckou spolecnost a seznamila se s prednimi ceskymi spisovateli. Tri roky pobytu v Praze zpusobily rozhodny obrat v zivote Nemcove. Styk se spisovateli, hojna cetba i zivotni zkusenosti rozsirovali jeji dusevni obzor a jeji literarni tvorba dostala urcity smer. Velky vyznam pro Nemcovou mel pobyt na Chodsku, kde poznavala zivot mestanu i venkovskeho lidu. Na Domazlicku pokracovala v tvorbe pohadek, psala narodopisne clanky a obrazky ze zivota spolecnosti ve mestech i o socialnich pomerech na venkove. Pro aktivni ucast v revolucnim hnuti byli Nemcovi pronasledovani rakouskymi urady a jejich cinnost stale sledovala tajna policie. Josefa Nemce vysetrovali, prekladali z mista na misto, az posleze byl zbaven sluzby. V padesatych letech se hmotna situace rodiny neustale zhorsovala. Nemcova ochuravela, podrazdeny manzel ji nechapal, odmitl davat penize na domacnost. Dovrsenim nestesti byla smrt milovaneho syna Hynka. V teto dobe stradani, kdy Nemcove nezbylo nez doprosovat se pomoci u svych pratel a kdy poznala i nevdek tzv. vlastenecke spolecnosti, vznikalo nejvetsi dilo Nemcove, jeji Babicka. Krize manzelskeho souziti Nemcovych vyvrcholila koncem padesatych let, kdy se Nemcova rozhodla zit sama s detmi. Roku 1861 odjela Nemcova do Litomysle, aby u nakladatele Augusty dohlizela na vydavani svych spisu. V lednu roku 1862 zemrela predcasne vysilenim a neustalym stradanim. Autorka Babicky vstoupila do literatury Narodnimi bachorkami a povestmi. Zahrnuji nekolik druhu lidove slovesnosti, predevsim pohadky, ale i mistni povesti a legendy. Na rozdil od Erbena neslo Nemcove o zachyceni puvodni podoby pohadkovych motivu, spise o vlastni prevypraveni lidove latky. Jednotlive pohadkove motivy upravovala tak, aby zobrazovaly typicke prostredi s typickymi postavami ceskeho lidu i s jeho povahovymi vlastnostmi. Hlavni myslenkou pohadek je demokraticka zasada rovnosti vsech lidi, vitezstvi mravnich hodnot nad silami zla. Temito hodnotami obdaruje spisovatelka hrdiny z lidu, vitezici nad rodovou povysenosti, bohatstvim a zlobou. V povidkove tvorbe bylo cilem Nemcove ukazat narodni zivot, predstaveny kladnym typem. Mel reprezentovat vlastnosti lidu v jeho zpusobu zivota i v jeho nazorech. Takovym obrazem ze zivota je zejmena BABICKA, oznacena podtitulem obrazy z venkovskeho zivota. Hlavnim zdrojem byly vzpominky na vlastni detstvi. Tyto vzpominky si Nemcova jeste rozsirovala poznanim lidoveho zivota, napr. na Domazlicku. Babicka neni dilo zivotopisne. Hlavnim zamerem spisovatelky bylo ukazat harmonicky zivot prostych lidi, predstavovany ustredni postavou idealne dokonaleho zivota. Kniha zachycuje jen kratky vysek z babiccina zivota, ale ve vzpominkach se promita cely jeji minuly zivot. Pritom vlastnim tematem knihy nejsou babicciny osudy, nybrz jeji postoj k lidem, jeji jednani a jeji nazory. Nemcova umistila dej sve povidky do ratiborickeho udoli. Idylicky zivot rodiny Proskovy je protikladem k zivotu panske spolecnosti na zamku. Tato konfrontace dvou spolecenskych prostredi je v Babicce provedena velmi dusledne. Zakladni dejovou osnovu Babicky tvori dve pasma. Prvni z nich ukazuje zivot na Starem belidle s prijezdem babicky a popisem jejiho vsedniho dne. Pak se objevuji vedle rodiny Proskovych dalsi lide: mlynar, myslivec, baba korenarka, blazniva Viktorka, pan Beyer, pani knezna se schovankou Hortensii a mnoho dalsich postav. Liceni zivota zabira stale sirsi ramec, dejovy spad je stridave mirnejsi, hned zase vzrusenejsi. Druha vnitrni cast zacina poznenahlu v 7. kapitole. Ramcuje ji popis prirodniho deni behem rocnich obdobi a vyliceni zivota v jednotlivych fazich roku. Nemcova sama vyznala, ze psala Babicku pro utechu sve duse. V tizive dobe se v duchu vracela do dob sveho detstvi. Literarni historie zjistila nejednu odchylku mezi vzpominkou Nemcove a skutecnosti. Pomer mezi babickou a jeji dcerou Terezkou byl ve skutecnosti napjatejsi nez v liceni Nemcove. Take pani knezna, hrda aristokratka plna rozmaru, jevi se ve skutecnosti podstatne jinak nez v podani Nemcove, pribeh Viktorky mel jinou, drastictejsi podobu. Vsechno to doklada zamer Nemcove zmirnovat vyhrocene protiklady vseobjimajici laskou a pochopenim. Byl tu navic zamer umelecky ideovy: babicka mela predstavovat dokonaly typ obyvatele ratiborickeho udoli a usili o harmonizaci vztahu mezi lidmi muselo zahrnout vsechny obyvatele ratiborickeho udoli. Babicka patri k tvorbe Nemcove k typu povidky, v nemz spisovatelka smerovala k zobrazeni kladneho hrdiny. Sem patri take drobnejsi povidky BARUSKA, DIVA BARA, DOBRY CLOVEK, PAN UCITEL a CHYZE POD HORAMI. Nemcova urcuje svym povidkam poslani narodne vychovne a sveho hrdinu spina s jednoduchym pribehem, ktery proveruje hrdinovy dobre vlastnosti. Od uvedenych povidek se ponekud odlisuje Chyze pod horami (1858). Milostne sblizeni Cecha Bohuse se Slovenkou Katusi ma symbolizovat ceskoslovenskou vzajemnost, zobrazit lidovy slovensky zivot v jeho sepeti s prirodou. Novely dotykajici se spolecenskych rozporu jsou rozsahem delsi a blizi se forme romanu. Jejich smyslem je spolecenske rozpory zmirnovat. POHORSKA VESNICE (1856) se pokousi o harmonizaci vztahu mezi lidem a slechtou. Postava hrabete je vytvorena nikoli jako slechtic, ale spise jako clovek, ktery se od slechtickeho prostredi odlisuje. I v nem vyslovila Nemcova svou predstavu "dobreho zivota". V povidce V ZAMKU A PODZAMCI (1856) uz nevystupuje "dobry pan" jako v Pohorske vesnici. Pouzitim kontrastu mezi krutosti chudoby a rozmarilosti a nelidskosti zbohatliku nachazi Nemcova hrdiny v chudine.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.